neděle 30. července 2017

Rozcestník



Vystavil v

neděle 25. června 2017

Štamby a spol.


Vystavil v Žádné komentáře:

Geocoiny

Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 12. května 2017

Pilsen Geocoins


2007 Pilsen Geocoin - Radyne Castle

rok vydání: 2007 autor návrhu: Jéňa, GC-Plzeň
materiál: Antique Copper realizace: DirectMint.com
vydáno kusů: 320 průměr: 44,6 mm
Existující varianty: nejsou



2008 Pilsen Geocoin - Brewery Gate

rok vydání: 2008 autor návrhu: Jéňa, GC-Plzeň
materiál: Antique Silver realizace: DirectMint.com
vydáno kusů: 290 průměr: 45 mm
Existující varianty: nejsou



2009 Pilsen Geocoin - Skoda Works

rok vydání: 2009 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Copper realizace: DirectMint.com
vydáno kusů: 360 průměr: 45,1 mm
Existující varianty: nejsou



2010 Pilsen Geocoin - St. Bartholomew Catedral

rok vydání: 2010 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Gold realizace: DirectMint.com
vydáno kusů: 515 průměr: 44,8 mm
Existující varianty: nejsou



2011 Pilsen Geocoin - Bory Prison

rok vydání: 2011 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Silver realizace:DirectMint.com
vydáno kusů: 360 průměr: 44,9 mm
Existující varianty: nejsou



2012 Pilsen Geocoin - Great Synagogue

rok vydání: 2012 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Copper realizace: DirectMint.com
vydáno kusů: 405 průměr: 44,5 mm
Existující varianty: nejsou



2013 Pilsen Geocoin - Kladruby Monastery

rok vydání: 2013 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Bronze realizace: geocoin-land.com
vydáno kusů: 360 průměr: 45,0 mm
Existující varianty: nejsou



2014 Pilsen Geocoin - New Theater

rok vydání: 2014 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Silver realizace: geocoin-land.com
vydáno kusů: 280 průměr: 45,0 mm
Existující varianty: nejsou



2015 Pilsen Geocoin - Svihov Water Castle

rok vydání: 2015 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Bronze realizace: geocoin-land.com
vydáno kusů: 290 průměr: 45,0 mm
Existující varianty: nejsou



2016 Pilsen Geocoin - Rotunda

rok vydání: 2016 autor návrhu: Torfík, GC-Plzeň
materiál: Antique Silver
+ Shiny Gold		 realizace: geocoin-land.com
vydáno kusů: 375 průměr: 45,0 mm
Existující varianty: nejsou



Pilsen, European Capital of Culture Geocoin

rok vydání: 2015 autor návrhu: Torfík
materiál: Antique Bronze realizace: geocoin-land.com
vydáno kusů: 200 průměr: 45,0 mm
Existující varianty: nejsou



Liberation Day Pilsen 1945

rok vydání: 2011 autor návrhu: Torfík
materiál: Antique Bronze realizace: geoshop-plzen.cz
vydáno kusů: 260 (všechny verze) průměr: 44,5 mm
Existující varianty:
Antique Bronze (?? ??) / Antique Silver (?? ??) / Foggy Gold (?? ??) / Foggy Silver (?? ??)



Liberation Day Pilsen 1945

rok vydání: 2011 autor návrhu: Torfík
materiál: Antique Silver realizace: geoshop-plzen.cz
vydáno kusů: 260 (všechny verze) průměr: 44,5 mm
Existující varianty:
Antique Bronze (?? ??) / Antique Silver (?? ??) / Foggy Gold (?? ??) / Foggy Silver (?? ??)



Liberation Day Pilsen 1945

rok vydání: 2011 autor návrhu: Torfík
materiál: Foggy Gold realizace: geoshop-plzen.cz
vydáno kusů: 260 (všechny verze) průměr: 44,5 mm
Existující varianty:
Antique Bronze (?? ??) / Antique Silver (?? ??) / Foggy Gold (?? ??) / Foggy Silver (?? ??)



Liberation Day Pilsen 1945

rok vydání: 2011 autor návrhu: Torfík
materiál: Foggy Silver realizace: geoshop-plzen.cz
vydáno kusů: 260 (všechny verze) průměr: 44,5 mm
Existující varianty:
Antique Bronze (?? ??) / Antique Silver (?? ??) / Foggy Gold (?? ??) / Foggy Silver (?? ??)
Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky: , , , , , , , , , ,

Jak jsme honili kocoura

My kluci, co jsme kámoši, máme rádi zvířata. Teď nemám na mysli, že rádi jíme maso, to samozřejmě taky, ale máme rádi psi, kočky, morčata, prostě všechna zvířata, která se dají doma chovat. A nepočítá se s tím, že se s ní, to bych málem zapomněl dodat. Například Štamby má doma velkého kocoura Mikuláše. Proč se jmenuje Mikuláš je docela známá věc, jednou v prosinci, když chodili čerti a my byli ještě malí, objevil se kocour u Štambyho doma a už tam zůstal.

Kocour Mikuláš trávil nejvíc času tím, že spal. Vydržel to obvykle i dvacet hodin denně a vstával jen výjimečně, když bylo potřeba něco někde rozbít, nebo roztrhat. Štamby ho měl ale fakt rád a my vlastně taky, protože když jsme občas u Štambyho na zahradě pekly buřty, Mikuláš vyskočil někomu z nás na klín a usnul. A takový spící kocour na vašem klíně, to je báječná věc.

"Je to blbý," řekl nám jedno letní odpoledne Štamby, když jsme se sešli na Krokodýláku, "Mikuláš nám zmizel."

"Kam?" chtěl vědět Felix.

"Ty vole, kdyby věděl kam, tak by to nebylo zmizení, ale vycházka," vrazil do Felixe Lišák klackem, se kterým si zrovna pohrával.

Než mu ale Felix stihl ránu oplatit a než došlo ke tradiční krátké, ale o to intenzívnější rvačce, která tuží naše přátelství, zasáhl Štamby a řekl, že pravdu mají oba.

"?" řekli jsme všichni.

"No, já vím, kam zmizel, ale současně nevím, kde je. My jsme s ním totiž byli dneska na veterině, a když jsme se vraceli domů, Mikuláše normálně v košíku, jako vždycky, zaštěkal na nás u přejezdu nějakej čokl, Mikuláš se lekl, vyskočil z košíku a bylo."

"Co bylo?" chtěl vědět Lišák, "tak jste ho zase do toho košíku vrátili, ne?"

"No, to právě nešlo. On totiž zrovna v tom místě byl otevřenej kanál a Mikuláš do něj zahučel. Pak už jsme ho neviděli. Někde tam chudák bloudí a nemůže ven," dodal Štamby pohnutě.

"Tak uděláme záchrannou výpravu," navrhl jsem a kluci kývali hlavama, jakože to je dobrý nápad.

"To jsem chtě původně taky," souhlasil Štamby," ale do toho kanálu se ani jeden z nás nevejde, je strašně malej..."

"Hele, víte co mně jednou říkal Luďa?" zeptal se nás Felix. Luďa je Felixův starší bratr, co nám občas poučí vzduchovku.

Všichni jsme věděli asi tak milion věcí, co Felixovi někdy říkal Luďa, ale nikdo netušil, kterou z nich zrovna teď Felix myslí.

"Ukázal mně, kudy se do těch kanálů dá vlézt, je to hned za hřbitovem," usmál se vítězoslavně Felix.

To by bylo skvělý!" zajásal Štamby.

"No, ono to má ale jeden háček," posmutněl Felix, "je to na zahradě starýho Žebra."

To bylo blbý, protože starej Žebro, alias pan Gabriel byl směsí obecního blázna, masového vraha a šíleného vynálezce. Žil samotářským životem, choval ovce, a Žebro se mu říkalo, protože když si jednou v zimě dolámal kosti, dokázal se z toho sám dostat nějakejma bylinka, fakt, všechno mu zase srostlo, i ta zlámaná žebra."

"No, ale pro Mikuláše bysme to mohli risknout, co?" řekl Lišák.

A tak se stalo, že jsme slavnostně přísahali, že se pro Mikuláše do kanalizace vydáme a zachráníme ho, a to i přes to, že budeme muset pravděpodobně nejprve svést lítý boj se starým Žebrem a to nebude vůbec jednoduché.
Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

čtvrtek 30. března 2017

Jak jsme slaňovali most

My kluci, co jsme kámoši, míváme různé nápady, někdy na pokraji vlastní destrukce. Například ta věc s mostem, kterou vymyslel Felix.
Viděl u bráchy na videu nějaký akční film, kde se hlavní hrdina spustil na laně ze starého kamenného mostu přímo do doupěte zločinců a zachránil sličnou skorohlavní hrdinku. Felix tvrdil, že slaňování mostu nic není a že bychom si to měli všichni vyzkoušet. Lišák namítl, že jediný most, který u nás v Tlučné máme, je ten železniční a z toho se dá při troše odvahy rovnou skočit, protože není nijak vysoký a že pod ním nemá hnízdo banda zločinců, ale teče tam Vejprničák, což je fakt dost nechutná věc s trochou vody a velkým množstvím... nevody. Lišák tedy použil jiné slovo, abych byl upřímný.
"Protože jste paka, který nevytáhnou paty z rodné vsi, rád vás poučím", machroval Felix, ale Štamby mu nedal ránu, což nás zaskočilo a měli jsme o Štambyho strach, jestli mu třeba není nedobře od žaludku. Štamby připustil, že trochu nedobře od žaludku mu je, protože mu maminka k snídani udělala lívance a on je snědl všechny.
"Vaše lívance mě nezajímají," pokračoval tedy Felix, ale bylo vidět, že je taky nesvůj, že se nepereme, "já totiž náhodou o jednom takovým mostě vím a není odtud ani moc daleko. Na tom bychom si to mohli natrénovat."
A protože jsme všichni čtyři dobrodružné povahy, v pátek po škole jsme vzali z garáže Lišákova tatínka dlouhé lano a pár karabin a šli si to skutečně natrénovat.
Nevím, jestli někdo z vás už v životě slaňoval most, ale za sebe můžu říct, že to není žádná sranda. Most byl skutečně vysoký a to dokonce tak, že některým z nás trochu vadila ta hloubka pod ním. Felix ale vypadal, že mosty slaňuje každý den před spaním a pak v noci ještě jednou, takže nám vysvětlil, že je to úplně jednoduchá záležitost. Že stačí nahoře přes zábradlí protáhnout to lano, jeden konec budou vždycky tři z nás dole držet a čtvrtý se na něm pěkně slaní. Moc se nám to nepozdávalo, ale aby abychom nevypadali jako srabi, řekli jsme, že jasně a šli na věc.
Jako první se pokusil slanit Štamby, protože on se z nás čtyř bojí nejmíň a taky má největší ránu, tak mu nikdo moc neodporujeme. My tři jsme pevně chytli lano pod mostem, Štamby si uvázal kolem pasu dračí smyčku a když se asi tisíckrát ujistil, že to lano dole fakt, ale opravdu fakt pevně držíme, opatrně se pustil zábradlí. A ono to šlo. Sice byla fuška ho udržet, ale pomalu jsme ho začali spouštět dolů a Štamby hýkal nadšením.
Ale my dobře víme, že když se nám něco dobře daří, objeví se buď soudružka učitelka Bittenglová, nebo něco pokazí Felix. Soudružka učitelka Bittenglová se neobjevila, objevila se vosa a sedla si Felixovi na nos. Ten se po ní samozřejmě ohnal, čímž pustil lano a už to jelo. Štamby, který je z nás největší začal prudce klesat dolů, zatímco já a Lišák jsme ekvivalentně tomu začali stoupat nahoru. Když jsme se se Štambym potkali, byla to strašná rána. Naštěstí se ale ani jeden z nás lana nepustil. Ale taky jsme se vzájemně nechytli, takže Štamby dál klesal a my dva jsme dál stoupali. Když jsme dostoupali až nahoru, dali jsme si oba s Lišákem další strašnou ránu o zábradlí. Nic to ale nebylo proti tomu, jakou šlehu si dal dole Štamby. Ale taky byl statečný a nepustil. Lišák bohužel ano, v panice se chytl zábradlí nahoře na mostě a já se najednou na laně kýval nad propastí sám. Držel jsem se fakt křečovitě, protože jediné, co mi bránilo spadnout, byl Štamby, který se právě sbíral ze země. Mezitím ale Felix, když viděl, co způsobil, vyběhl nahoru na most, asi že se bál, co mu Štamby provede, praštil Lišáka s výkřikem "Nemůžeš je v tom nechat" přes prsty a lišák se pustil zábradlí a spadnul na mě. Takže jsme se tam zoufale houpali už dva. Felix, asi v záchvatu výčitek svědomí za námi skočil taky, čímž došli k převážení Štambyho, který začal zase rychle stoupat, zatímco my tři, zoufale se snažící nepustit lana a jeden druhého, jsme začali rychle klesat. Nemusím asi říkat, že když jsme se potkali uprostřed, byla to další strašná rána.
"Jestli tohle přežiju Felixi, tak jsi mrtvej muž," ucedil Štamby a zmizel nám nahoře, zatímco my se blížil k zemi.
Dole jsme si jí samozřejmě všichni tři zase flákli o zem, zatímco Štamby dostal nahoře ránu o zábradlí. Felix bolestí pustil lano a situace se opakovala: Štamby dolů, já a Lišák nahoru, uprostřed pecka do hlav. Nahoře jsme se už naštěstí zábradlí chytli oba, já i Lišák a Štamby se rychle rozvázal.
Byli jsme všichni hodně potlučení, ale nejhůř z nás dopadl Felix. Dohnali jsme ho sice až skoro u něj před barákem, ale nakládačku, jakou dostal, svět jaktěživ neviděl. To lano taky ne, zapomněli jsme ho samozřejmě na mostě.
Vystavil v Žádné komentáře:

neděle 1. ledna 2017

15 ikonek

Různí lidé touží během svého života po ledasčems. Někdo se rozhodne zdolat Mount Everest, jiný zase uběhnout maraton. Někdo sbírá s nasazením svého života a rodinných financí známky, zatímco jiný pěstuje na zahrádce co nejvíc druhů borovic. My, Denny a Baty, patříme k těm, kteří nelitují vynaloženého času, peněz a kolikrát i vlastního zdraví a prochází městy a krajinou proto, aby se podepsali do notýsku, více či méně umně skrytém v nějaké krabičce.

Když se přiblížil letošní vrchol sezóny, giga event Great Moravia, zjistili jsme, že na něj nemůžeme oba. Někdo totiž musí být připraven odbavit klienty v našem malém rodinném podniku, únikových místnostech, které v Plzni provozujeme. Obvykle máme pro tyto příapdy smluvené brgádníky z řad studentů, ale poslední prázdninový víkend byli všichni kdesi v tramtárii a čas neměl nikdo.

Takže jsem na Giga event vyrazil osamocen s ďábelským plánem – odlovím dvanáct druhů keší! Doteď jich máme deset v jeden den, od minulého giga eventu v Německu, takže to pořádně zvednem ještě o dva. A v tu chvíli se Baty zeptala, proč jich tedy neodlovit rovnou všech patnáct. I zamyslel jsem se a pravil, že chybí mega event, sice se během víkendu jeden koná, ale ten je přes 700 km daleko, u Sassnitz v Německu v bývalém nacistickém letovisku Prora. A že když bychom tam přeci jen dokázali dojet, bylo by to strašně drahé a zase by nám chybělo CITO a event, které bychom jinak měli z Plumlova a okolí. Ale Baty se nedala a spočítala, že to udělat jde.

V Plumlově (resp. v Prostějově je 9 druhů), webka je na Zbraslavi, CITO je v Něměcku před polednem, takže se to stihnout dá a obyčejný event je kousek od Lipska. A já na to kývnul :)

A teď o tom, jak jsme to udělali. (Omlouvám se všem čtenářům, že uvidí několikrát můj obličej, standardně se fotím nerad, ale to vyžadovala situace.)



 #01 - Tradiční cache - GC41JG2 - Stary Prostejov - Melhubova vila
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Tradička kousek za naším ubytováním, navíc parádně technicky provedená. Z principu nemůžu spoilovat, ale obdivuju kreativitu ownera. Odlovená prakticky za běhu, protože času je málo a do Prahy je cesta daleká, takže na místní kešky mám vyhrazeno jen asi 20 minut.


 #02 - Wherigo cache - GC5Q3ZR - Sipkovana
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Na tu jsem zlákal kamarády, co přijeli se mnou.V sobotu večer jsme si zahráli, ale bez vyzvednutí finálky – to muselo počkat na nedělní velmi časné ráno. Pěkně vymyšlené a vcelku pěkně umístěné finále. Stále běžím, Zdehaj a Václav se mnou, neb mi fandí.


#03 - Virtuální cache - GC7B7H5 - Narodni dum Prostejov
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Skvěle se sešel Giga event a nové virtuálky, tuhle jsem odlovil v klidu, nikde nikdo. V pátek v Brně to bylo horší, to byl okolo jedné mítink ODS a my se tam, uprostřed krajských lídrů, fotili s tříkolkou...



#04 - Multi cache - GC43VJQ - Prostejovske Fontany
Neděle, po půlnoci, Prostějov
Z časových důvodů jsem si i tuhle připravil předem s tím, že pro finálku si dojdu právě v neděli. Oběhl jsem multin dokonce několik, abych vědel, která finálka je nejblíž těm ostatním krabičkám, které lovím. Tahle byla sice vypnutá, ale na místě, takže jsem nemusel použít záložní variantu. Když rekord, tak s pořádnou přípravou.



 #05 - Earth cache - GC2HYAF - Bludný balvan / Glacial erratic
Neděle po půlnoci, stále ještě Prostějov.

Rozhodlo umístění a hlavně jednoduchost earthky, takže jen rychlá zastávka, Zdehaj mě vyfotil a běžíme dál, už se trochu zadýchávám, ale co bych pro věčnou slávu a nenávistné komentáře na Geožumpě neudělal, že.
#06 - Letterbox cache - GC5YDXA - Krvava nedele - 25.srpna 1968
Pořád Prostějov, ale už autem.

Přisprintovali jsme s Václavem s Zdehajem do penzionu, naházel jsem věci do batohu, rozloučil se se Zdehajem a s Václavem jsme ultrarychlostí vyrazili na Prahu. Před prostějovským nájezdem na dálnici jsme se zastavili jen na dvě minuty zalogovat finálku letterboxu, který jsem tradičně připravil už v sobotu, neboť času nebylo nazbyt.



 #07 - Mystery cahce - GC615M0 - Hanaci z Prostejova
Ještě Prostějov, ale už na odjezdu :)

Vylutěno už v sobotu, souřadnice ověřeny, takže už na odjezdu ještě poslední zastávka pro mysterku a ejhle, vyrušili jsme nějakou cicmající se dvojici v autě. :)




 #08 - GIGA event - GC6GB1B - GREAT MORAVIA 2017
#09 - GPS MAZE event - GC6GB1C - GPS MAZE EUROPE - Czech Republic

Tady asi nemá smysl se moc rozepisovat, snad jen, že to bylo skvělé – povyměňoval jsem coiny, nějaké si vyzvedl, sice krátce, ale přeci jen si stihl pokecat s El Důňěm a pozdravit Slávka Hoblíka, hodně jsem toho nalovil na Tvarůžku a Atlasu, nějakou atrakci jsem taky zvládl a MAZE jako minule prostě parádní.

 #10 - Webcam cache - GCPDPE - Zbraslav Cleaner Webcam Cache
Praha, neděle, časně ráno

Zběsilá jízda po D1 byla velmi neuváženým činem, ale bylo příjemné, že dálnice byla skoro prázdná, takže i zúžení šla profrčet poměrně rychle. Ještě, že policisté nikde nehlídkovali... Dorazili jsme do Zbraslavi, vytáhli koštátko a smetáček a vzájmně jsme se vyfotili. Pak jsem tedy ještě chvíli vysvětloval důchodci se psem, co tam blbneme... Václav se ode mě oddělil, přesedl k tatínkovi do auta a mastil domů. Já to otočil do Bohnic. Ne, že bych se z toho všeho zbláznil, ale v Bohnicích je Divadlo Za plotem, v divadle náš kamarád Česlo69 a hlavně Baty, která mezitím dojela z Plzně, protože přeci jen brigádníka sehnala. Češlo69 má automobil poháněný plynem a podobně dobrodružnou povahu a hlavně - byl vyspalý. Přeházeli jsme věci, já se v autě natáhl a usnul, Baty se postarala o konverzaci s řidičem a Česlo69 vyrazil na plný plyn směr sever, směr Německo, směr Severní moře, prostě na mega event Prora 2017.


Jak to viděla Baty:
Denny o sobě neváhá tvrdit, že je blázen.
Proto mě zarazilo, když mi den před gigáčem (na který jel beze mě, neb jeden z nás prostě musel zůstat v podniku) sedě u PC hrdě povídá, že budeme mít 12 ikonek v jednom dni. 
'Nejdřív pochválit,' zazněla mi v hlavě známá psychologická poučka. 
"Supr.", zamumlala jsem od notebooku vlažnou pochvalu. "Ale proč jich rovnou neuděláme 15?" pokračovala jsem.
"To nejde, nejbližší megáč je na Rujaně..."
Asi za 15 minut jsem Dennymu oznámila, že tam teda dojedu vlakem, že stejně máme společnej nick, že je to jen: z Plzně do Prahy, z Prahy do Berlína, z Berlína do Bergen auf Rügen a že zbylých 11 (nebo kolik) kiláků prostě dostopuju. Když se jemu teda nechce. Myslím si, že představa jak stopuju někde 700 km od domova sama samotinká Dennyho přiměla změnit názor z původního "to nejde" na "je to bláznovství". A to už jsem tušila, i když to ještě nebylo vyslovený nahlas, že jedeme na jednodenní dovolenou k moři!!! 
Mým úkolem bylo dojet do Bohnic do Divadla Za plotem, kde jsem se měla srazit s kamarádem Česlo69, počkat na Dennyho, než po půlnoci odloví připravený keše kolem Prostějova a pak i s Dennym vyrazit Česlovým LPG auťákem „nach Rügen“. Tož jsem tedy učinila, co říkal Der Plan a vyrazila z práce rovnou do Bohnic. Čekání v bohnickém divadle jsem původně chtěla trávit spánkem, ale nakonec jsme hráli věž, stavěli z kostiček stage pro ACDC i pro Portu a vymýšleli česká slova s kombinací písmen „db“. Prostě nadmíru intelektuální zábava.
Když dorazil zombík s kruhy pod očima, který trochu připomínal Dennyho, vyjeli jsme. 



 #11 - MEGA event - GC6KVBB - Prora 2017 - Kubb Cup
Neděle, kolem jedenácté, severní moře.

Nejprve pár snímků, které vaše řítelkyně pořídí, když v autě usnete...





A teď k Mega - to místo je magické, krásné, neuvěřitelné...! Nacisté tu kdysi postavili lázně ála Adolf Speer, ale už je nestihli otevřít a ty teď chátrají. A opravují je – ne nacisti, nějaká firma – a dělají z nich luxusní byty. Moře je krásné, event jsme stihli akorát, asi jsme dokonce poslední zalogovaní. A odlovili jsme pár kešek, jedna tradička je technicky fakt vychytaná. A koupili jsme dokonce i geocoin k mega eventu. :) A zabloudili jsme cestou k autu, protože jsme parkoviště při příjezdu přejeli asi o 1,5 km a tak jsme museli ťapat.







Jak to viděla Baty:

Česlo69 řídil, Denny usnul a mně bylo vůči našemu řidiči blbý spát taky, tak jsem se snažila konverzovat. Konverzovali jsme tak dlouho, až z toho vyšlo sluníčko! A jelikož vyšlo sluníčko, bylo světlo. A jelikož bylo světlo, daly se fotit dóst zajímavý fotky (a přitom neprobudit spícího modela bleskem)! Když mě přestalo bavit focení infantilních selfie se spícím zombieDennym, koukala jsem z vokna na větráky, větrníky a vrtulníky (= větrné elektrárny).

Tak jsme jeli, jeli, jeli a jeli. Pak jsem kolem desáté ranní na chvíli usnula, a když jsem se probudila, přijížděli jsme na místo. Zaparkovali jsme na nejblbějším možném místě z celého pobřeží, takže jsme se pak prošli na místo CITA a megáče 1,5 km pěkně pískem. Cestou jsme sbírali nějaké ty odpadky, které ušly bystrému zraku ostatních účastníků CITA (ale moc jich nebylo, těch odpadků, neb Němci jsou opravdu důkladní!). Měli jsme s sebou dokonce i smetáček, takže jsme mohli pošlapaný písek pěkně zamést do rovna. J


 #12 - CITO event - GC6KVBC - Prora 2017 - Ein sauberes Königreich
Tamtéž

Inu, uklidili jsme pláž, zametli písek... V podstatě součát mega eventu, moc odpadků ale nikde nebylo, museli jsme hodně hledat. :)



Jak to viděla Baty:

Po zalogování, zakoupení geocoinu a též po obdržení udivených pohledů ze všech stran jsme odlovili ještě nějakou tu kešku a jeli zase zpátky. Respektive ještě né do Prahy, ale na event ve městě Rötha u Lipska. I přes dosti ucpanou dálnici jsme dorazili na tenhle gurmánský event asi tři čtvrtě hodiny před jeho koncem. Pozdravili jsme se, předali CWG – ownerka tedy vypadala, že je vidí prvně, ale třeba ji to inspiruje k vlastním CWG, tedy vlastně GWG – a oznámili, že se tedy bohužel nemůžeme zdržet, neb už toho máme ažaž a ještě pořád chybí waymark. Všichni u stolu se strašně smáli, koukali na nás jako na blázny a říkali, že jsme stateční a že to musí bejt dobrodrůžo. 


#13 - Event - GC78ABR - Landeier-Stammtisch - Schulspeisung
Lipsko, večer


Největší harakiri celé akce, osm hodin v dálničních zácpách, ale úspěch! Už na nás čekali, takže jsme zanechali nějaká CWG, vyfotili s osazenstvem restaurace (event bylo setkání kačerů u večeře), lehce pohovořili a zase mizeli směr Praha. V tuto chvíli jsem já byl v automobilu už fakt dlouho...). Nápis na restauraci tak nějak pěkně podtrhuje celou cestu – česky "Navzdory všemu".




Jak to viděla Baty:

Když jsme šli k autu, upozornila jsem Dennyho na nápis na budově restaurace. „Foť ten nápis nahoře na tom baráku, to dokonale vystihuje tu naši dnešní akci!“
Pak už jsme jen jeli. Česlo69 řídil a já už ani neměla sílu udržovat řidiče v dobrém rozmaru vhodnou konverzací. Prostě jsem totálně odpadla a zdálo se mi, jak na Rujáně v komlexu Prora běhám v deratizačním obleku a lovim bublifukem želvy na polívku…

Vzbudila jsem se těsně před Prahou. Česlo69 nás vyhodil u našeho auta a my se ještě vydali pro ten waymark (můj totálně první :-) ). Vyfotila jsem u něj i telefon s časem 23:11, aby nikdo nekušnil (ale on se někdo určitě najde i tak). 


#14 - LAB cache

Tahle ikonka už do statistik nepatří, ale jednu Prostějovskou labku v parku jsem si samozřejmě schoval, takže stačilo zalogovat v neděli. :)


#15 - Waymark

A finále, před půlnocí v Praze logujeme náš první waymark u Psychiatrické nemocnice Bohnice, protože když už, tak už. :)



A Baty:

Pak jsme ještě jeli kolem požáru kontejnerů (byl to teda fajrák jak sviňa), tak jsme zastavili, vedli absurdní telefonát se zaměstnancem Městské policie Praha (dle způsobu vyjadřování tam asi meje záchody) a pak volali hasiče. Hasiči přijížděli, když jsme z místa odjížděli – opravdu velice rychlý výjezd. Tak 3 minuty.

Když jsme pak po tom všem jeli z Prahy dále, 120 km na jih do mé rodné vísky, znovu se mi vybavila ta výstižná věta z toho baráku v Rötha:

TROTZ ALLEDEM
Navzdory všemu

P.S.: Kam se hrabou alkohol a tráva na takovou dobu bez spánku! Halucinace zaručeny J
P.P.S.: Příští podobná akce nastane jen v případě, že sem přivezou Ape Cache. :-D 


Závěrem:

Najeli jsme celkem přes 2000 kilometrů za 24 hodin, vypili dohromady 5,5 litru energetických nápojů a 3 litry kávy a večer ještě volali hasiče k hořícímu kontejneru pod Botanickou zahradou, ale stálo to za to. :)



A teď už každý podle nátury – jste-li v pohodě, přejte nám rekord, jste-li trolové, šupky hupky k internetům a začněte hledat skuliny, proč se nám to vlastně nepočítá. Toho pravého ducha Geocachingu je třeba udržovat!

Lovu zdar, Denny a Baty :)




Vystavil v 1 komentář:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)